Články (filosofie, teologie, věda) a promluvy
Knihy Nového Zákona vypráví a svědčí o události spásy v Ježíši Kristu a vysvětlují ji v souvislosti s porozuměním židovské tradici víry. Podobně je tomu při snaze o pojmenování a vyjasnění jednotlivých mariánských témat, tedy všeho toho, co Bůh učinil pro Marii a skrze ni.
Pokračovat ve čtení „Starozákonní ohledy při novozákonním mluvení o Marii“Věřící, kteří v rozporu s dnešním nezdravým trendem pokračují v prožívání své víry ve společenství církve, musí často vyslechnout celou „litanii“ otázek, které pro některé z nich znějí téměř jako obvinění: Proč chodíte každou neděli do kostela, když se s Bohem můžete setkat jinde či jinak?
Pokračovat ve čtení „Petr. Věřit a milovat nade vše. Podstata církve“Existuje fyzikální zákon, který jste v přírodě možná už sami pozorovali: Všechny látky usilují o rovnováhu. Když dám do mísy s teplou vodou led, led se ohřeje, roztaje a zároveň se voda ochladí.
Pokračovat ve čtení „Vše usiluje o rovnováhu“Bůh stvořil člověka jako rozumovou bytost a udělil mu důstojnost osoby, která je odpovědná za vlastní skutky. I podle Ireneje z Lyonu je člověk obdařen rozumem, a v tom je podobný Bohu. Je stvořen svobodný a je pánem nad svými skutky (srov. 1730).
Pokračovat ve čtení „Svoboda volby“Autoři Starého Zákona nás ujišťují o Boží lásce a věrnosti přirovnáním k nějakému blízkému rodinnému vztahu. Izaiáš si v dnešním čtení pro takové přirovnání lásky propůjčuje vztah matky a dítěte, což představuje vztah věrné lásky, kterou si malé dítě ani nemohlo zasloužit.
Pokračovat ve čtení „Boží podstata a její vlastnosti“Bůh stvořil člověka, aby byl (člověk) jeho obrazem (srov. jiná zpráva o stvoření člověka: Gn 1,27). Člověk „je jediným viditelným tvorem, kterého Bůh chtěl pro sebe samého“ (srov. 355). Ze všech viditelných tvorů je jedině člověk „schopen poznat a milovat svého Stvořitele“.
Pokračovat ve čtení „Porušení Božího plánu s člověkem“Plátěná panenka Eliška: My holky máme rády panenky, kluci zase autíčka. A dneska bych Vám chtěla povyprávět příběh o Radimovi, který měl moc hodné rodiče a do autíček byl od mala celý blázen, měl je prostě tuze rád.
Pokračovat ve čtení „Vyprávění Elišky o Radimovi. 1. svaté přijímání“Světelný kužel (nebo nulový kužel) je ve speciální teorii relativity plocha, která charakterizuje časový vývoj záblesku světla v Minkowského časoprostoru. Toto lze znázornit ve trojrozměrném prostoru, pokud se dvě vodorovné osy zvolí ke znázornění prostoru, zatímco svislá osa znázorňuje čas.
Pokračovat ve čtení „1. Matematický model“Ve speciální a v obecné teorii relativity je světelný kužel dráha, po níž by v časoprostoru prolétl záblesk světla, který vychází z jediné události (lokalizované jediným bodem v prostoru a zároveň jediným okamžikem v čase) a šíří se všemi směry.
Pokračovat ve čtení „Světelný kužel“V uších nám zaznívají slova společného zvolání věřících při každé mši svaté na závěr preface: „Svatý, svatý, svatý, Pán, Bůh zástupů.“ Trojím opakováním stejného slova se vyjadřoval superlativ, zvoláním tedy vyjadřujeme to, že Pán, Bůh zástupů je nejsvětější.
Pokračovat ve čtení „Jahve, svatý Bůh. Transcendence v dějinné imanenci“