CMZD07.14TKK
Sestry a bratři, zásadní myšlenka, která spojuje dnešní starozákonní čtení s evangeliem je láska k nepřátelům. Něco neslýchaného pro starozákonního člověka, něco ojedinělého a provokativního za Ježíšova života, dnešním křesťanům známé, ale pořád stěží realizovatelné.
David, nejopěvovanější král vyvoleného národa, měl i své stinné stránky, zvláště poté, co se jako král zabydlel ve svém paláci v Jeruzalémě. Avšak v dnešním příběhu se mladý David zachoval jako šlechetný a milosrdný rytíř, který má úctu ke svému panovníku, pomazanému od Hospodina, a to přesto, že král Saul lidsky velmi pochybil, budoucího krále Davida pronásledoval, žárlil na jeho oblibu u lidí a usiloval mu o život. David se v noci ocitnul až u polního lože krále Saula, jemuž unikal a před nímž se strachoval o své bezpečí a o svůj život. A vedle spícího krále vidí přichystáno kopí. Nic snadnějšího, než kopí vzít a dle starozákonního smýšlení oko za oko, zub za zub se konečně „spravedlivě“ pomstít. K tomu ještě zazní podbízivá slova ze strany společníka Abíšaje, který tak ohromnou nevídanou příležitost ihned interpretoval jako Boží vůli, záměr, plán. Abíšaj vybídnul Davida slovy: „Dnes vydal Bůh tvého nepřítele do tvé ruky. Nuže dovol, abych ho přibodl jeho kopím k zemi, jedním bodnutím, druhého nebude třeba.“ David však odpověděl: „Nezabíjej ho! Kdo vztáhne beztrestně ruku na pomazaného od Hospodina?“ David tak ukázal přesah svého chování do Nového zákona, jeho postoj bychom mohli vykládat christologicky, tak by se jistě zachoval Ježíš – vtělený Boží Syn, tak to Kristus žádá svým učením i po nás.
Vždyť v úvodu dnešního evangelia zazněla Ježíšova slova: „Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují…“ I další slova nedělní perikopy nás nabádala k větší lásce k našim bližním, než sami od nich dostáváme. Je to revoluční myšlenka i dnes, pokud ji budeme chtít důsledně uvést ve skutek.
Je to však Ježíšův lék na zlo ve světě, za které nese člověk odpovědnost. Má to svoji logiku. Jak jinak by bylo možné zlo vymýtit, kdyby se do nekonečna odpovídalo na zlo zlem, dle pravidla oko za oko, zub za zub? Někdo musí začít – a začal už David – a další se musí přidávat. A toto není cizí i lidem jiných náboženství, jako byl příkladem v nedávné historii slavně proslulý Mahátma Gándhí v Indii – hlásal a žil nenásilí a lásku i k nepřátelům. Naše odměna, podle příslibu dnešního evangelia, pak bude hojná, a budeme syni, děti, Nejvyššího. Nesuďte a nebudete souzeni, nezavrhujte a nebudete zavrženi. Odpouštějte a bude vám odpuštěno. Přijměme, sestry a bratři, i takové slovo Boží, které klade vysoké nároky na člověka, chtějme je uvádět ve skutek a mít tak svůj podíl na vzrůstu Ježíšova království zde na zemi.
TK (aktualizace 8. 5. 2021)