3. Kritika důkazů Boží existence

Kant však postoupí o rozhodný krok ještě dále. A v prvé řadě jde o to, že nyní podrobně ukáže, proč selhávají pokusy filosofů dokázat Boží existenci. A to je tematická část, které se nyní chci věnovat ve druhé části své přednášky, tedy Kantově kritice důkazů Boha.

V zásadě to znamená věnovat se Kritice čistého rozumu. Nacházíme se zhruba uprostřed tohoto asi osmsetstránkového díla. Už teď je jasné, že snaha prokázat důkazy Boží existence, ve skutečnosti nemůže dopadnout dobře. Přinejmenším ne v tom případě, pokud by se měl takový důkaz zakládat jen na čistém myšlení, nezávislém na smyslové zkušenosti. To však Kantovi nestačí. Kant chce ukázat, že existují vlastně tři způsoby, kterými by bylo možné se pokusit o důkaz Boží existence. Kant se domnívá, že žádné jiné důkazy Boha, tedy důkazy jiného zásadního druhu, nemohou existovat. A nyní chce podrobně ukázat, proč tyto tři způsoby důkazů Boží existence selhávají.

Jsou to následující tři důkazy. Terminologie, která je dnes pevně zakotvena ve filosofii a teologii, pochází od samotného Kanta. Tuto klasifikaci důkazů Boha tedy poprvé zavedl Kant. Je to zaprvé ontologický důkaz Boha, zadruhé kosmologický důkaz a zatřetí, velmi komplikovaný kantovský název, fyziko-teleologický důkaz, který se někdy také považuje za teleologický důkaz Boha. Nyní vám důkazy představím jednotlivě a velmi stručně. A pak u každého případu velmi cíleně zdůrazním právě to místo (argumentace), proč se Kant domnívá, že tyto důkazy neplatí. Originální na Kantově přístupu je však vlastně to, že celý problém (důkazů Boží existence) rozvíjí do systematického náčrtu. To je Kantův přístup, ale nemohu Vám to teď podrobně přiblížit, protože bychom zašli příliš daleko. Kant je však toho názoru, že tyto důkazy spolu souvisejí také vnitřně, takže může takříkajíc jednolitě ukázat, na jakých myšlenkách se tyto důkazy zakládají a také proč musí nakonec selhat. To je ústředním tématem této části Kritiky čistého rozumu. To je část Kritiky čistého rozumu nazvaná „Ideál čistého rozumu“. A ideálem čistého rozumu je Bůh. A podle tohoto obrazu se ukáže, že o něm (o Bohu) nemůžeme mít žádné poznání.

Willaschek, M., translated by Káňa, T. (aktualizace 2. 4. 2022)