AVKN05.17TKK
V dnešním čtení ze Skutků apoštolů jsme si připomněli, jak byli v prvotní církvi ustanoveni jáhni. Jména dvanácti apoštolů, alespoň některá z nich, známe. Kdo však zná nějaké další jméno prvních sedmi jáhnů kromě jména Štěpán? Byl to Filip (ne apoštol), Prochor, Nikanor, Timon (ne Šimon), Parmen a Nikolaus, nebo česky Mikuláš.
Byli vybrání proto, že splňovali požadavek dobré pověsti, a byli plni Ducha (svatého) a moudrosti. Jistě byli velkou pomocí pro dvanáct apoštolů, kteří se chtěli namísto služby u stolu, při hostině věřících nazývané agapé, která bývala spojena s liturgií Božího slova a s Eucharistií, více věnovat Božímu slovu. Prý vdovy helénistů (křesťanů obrácených z pohanství) byly při této hostině zanedbávány na úkor upřednostňovaných vdov Hebrejů (křesťanů obrácených ze židovství).
A tak byl rozkol v mladičké církvi překonán. O problému se mluvilo, apoštolové navrhli řešení, které bylo přijato. Skrze modlitbu a vzkládání rukou, v Duchu svatém, tu máme jáhny. Boží slovo se šířilo a počet učedníků rostl. Jáhni neprospívali jen tehdejšímu společenství věřících, jejich služba je darem církvi až do dnešních dnů.
Jak tehdejší, tak i dnešní církev je chrámem zbudovaným ze živých kamenů, a to jsme my, věřící. Nárožním kamenem, který je v základu stavby velmi důležitý, ale který je i jablkem sváru pro mnohé, je Kristus sám, tak jsme mohli slyšet ve druhém čtení dnešní neděle čtení. Obě čtení se tak doplňují v myšlence jednoty, která má být u věřících a v myšlence různorodých služeb pro církev a pro Pána, které jsou nám svěřeny a nemáme je zanedbávat. Vykonat něco maličko, opravdově, s láskou pro Pána, s důvěrou v pravdu jeho slova, v důvěře ve splnění jeho příslibů.
Nebojme se, je s námi náš Pán, on je nám cestou, on je pravda, on je život, jak jsme si připomněli v Janově evangeliu, on je smyslem našeho života – vzkříšený Pán a Bůh.
TK (aktualizace 27. 3. 2021)