Zveřejnění díla Hans-George Gadamera Pravda a Metoda v roce 1960 stanovilo nejdůležitější bod obratu pro předmět hermeneutiky od doby Schleiermachera, který pro moderní hermeneutickou disciplínu položil základy.
Pokračovat ve čtení „5. Otázky vyvolané Gadamerem, Habermasem, Ricoeurem a Derridou“4. Obrat k existencialismu
Martin Heidegger se zabýval představami „hermeneutického kruhu“, které dále rozvinul, a také přednostním „vztahem k životu“, kvůli kterému interpret usiluje o porozumění.
Pokračovat ve čtení „4. Obrat k existencialismu“3. Schleiermacher a Dilthey
Schleiermacher byl vychován v tradici moravského pietismu a byl spřízněn se vzkvétajícím romantickým hnutím. Přijal transcendentální výzvu tří Kantových Kritik a jasně si uvědomoval nedostatečnost a bludnou uzavřenost jakéhokoli hermeneutického systému, jenž slouží nějakému primárně danému doktrinálnímu rozumění textům.
2. Otázky středověku, reformace a po-reformace
Origenes tvrdil, že ačkoli interpret započne s literárním (to je sémantickým, gramatickým nebo lexikografickým) smyslem, je oprávněné, aby z pastoračních důvodů postoupil ke smyslu „duchovnímu“.
Pokračovat ve čtení „2. Otázky středověku, reformace a po-reformace“1. Antický svět
Pro dřívější biblické texty se už používaly v některých částech hebrejské bible interpretační postupy. Ale hermeneutika stanovuje vědomou reflexi toho, co se má interpretovat a v hebrejské tradici se toto explicitně objevilo až s věkem rabínské teologie, který trvá od roku 70 n. l. až doposud.
Pokračovat ve čtení „1. Antický svět“Biblická hermeneutika
Hermeneutika se tradičně definovala jako teorie interpretace. Biblická hermeneutika se zaměřuje na interpretaci biblických textů. Ale termín „interpretace“ vyjadřuje podstatu disciplíny pouze od starověku do období kolem roku 1960.
Pokračovat ve čtení „Biblická hermeneutika“5. Po Heideggerovi
Heideggerovu hermeneutiku použili Bultmann, Ricoeur a Derrida, avšak nejbližším Heideggerovým stoupencem je Gadamer. Gadamer také trvá na tom, že kontext, ve kterém autor psal, znovu získáme, když vezmeme v úvahu zamýšlené čtenáře a otázky, na které autor odpovídal.
Pokračovat ve čtení „5. Po Heideggerovi“4. Heidegger
Dilthey zastával názor, že historická studia závisí na našem povědomí o lidském životě jako uceleném, „historickém“ celku, zasazeném do historického kontextu. Martin Heidegger rovněž spojil otázky smyslu historických textů s otázkami smyslu života.
Pokračovat ve čtení „4. Heidegger“3. Dilthey
Wilhelm Dilthey vděčil teologickým kurzům za svou obeznámenost s hermeneutikou, avšak použil ji k tomu, aby odpověděl na otázku „Jak se sociální nebo humanitní vědy liší od věd přírodních?“
Pokračovat ve čtení „3. Dilthey“2. Schleiermacher
Friedrich Schleiermacher spojil tyto dílčí teorie do jediné disciplíny, která zahrnuje interpretaci všech textů bez ohledu na (literární) žánr a nauku (interpretoval Herakléta a Platóna stejně jako bibli.)
Pokračovat ve čtení „2. Schleiermacher“