V transcendentálním pojmu pravdy se potenciální a fundamentální pravda jsoucna (jeho poznatelnost) nevztahuje primárně teologicky na Boha a jeho stvořitelské myšlenky (ideje), ale filosoficky na rozumný pra-stav věci v sobě samé či věci o sobě.
Pokračovat ve čtení „3. Transcendentální pojem pravdy“2. Ontologický pojem pravdy
Ve scholastické tradici, která vyšla z Aristotela a rozpracovala jeho myšlení, se způsobilost nebo možnost (dispozice) samotného jsoucna odhaluje lidskému duchu při kritickém poznávání, a když se samo (jsoucno) stává zřejmým.
Pokračovat ve čtení „2. Ontologický pojem pravdy“1. Logický pojem pravdy
Ve smyslu klasické logiky je pravda vlastnost soudu (výroku, věty), kdy se správným sestavením (přitakávajícím či souhlasným nebo popírajícím) dvou pojmů (větný subjekt a větný predikát) má vystihnout stav věci a zpřítomnit v duchu.
Pokračovat ve čtení „1. Logický pojem pravdy“Pravda
Pravda, řecky aletheia, latinsky veritas. V nejobecnějším smyslu je pravda vlastnost či schopnost lidské řeči odhalit něco (u Aristotela aletheuein, dělat zřejmým), jak se to má či se chová či si počíná samo v sobě (stav věci).
Pokračovat ve čtení „Pravda“3. Výzva (postmodernismu) pro základy consensu a reprezentace
Názor, že všechny systémy jsou jen-sebe-obsahující a široce na-sebe-odkazující má zásadní takový dopad, který buď burcuje nebo inspiruje – dopad, že žádný systém si nemůže výlučně nárokovat pravdu a ve skutečnosti není možné pravdu stanovit.
Pokračovat ve čtení „3. Výzva (postmodernismu) pro základy consensu a reprezentace“2. Role jazyka
Kritika osvícenského racionalismu nalezla již v devatenáctém století svůj postmoderní obrat v rozšiřujícím se vlivu Ferdinanda de Saussure, švýcarské vyučujícího v Ženevě, jehož přednášky o linguistice (publikovány v roce 1916 jako Cours de Linguistique Générale/Kurz všeobecné lingvistiky) se staly základem postmodernismu.
Pokračovat ve čtení „2. Role jazyka“1. Historický kontext
„Postmodernismus“ je historickým termínem, který naznačuje něco, co přichází po modernitě; a tak se definice postmodernismu různí v závislosti na tom, co se míní termínem „moderní“.
Pokračovat ve čtení „1. Historický kontext“Postmodernismus
Termín „postmodernismus“ se vyskytuje v řadě kontextů, od akademických esejí až k oděvním reklamám v novinách the New York Times. Jeho smysl se různí podle kontextu do té míry, že se zdá, že má funkci jako Lévi-Straussův „bludný označující“ (Derrida 1982: 290):
Pokračovat ve čtení „Postmodernismus“Biblická hermeneutika v praxi
Představte si, ze jedete do práce a uvidíte značku STOP. Co uděláte? To záleží na interpretaci nápisu STOP. (Hermeneutika: věda a metodologie interpretace, zejména textů. Exegeze: kritický výklad nebo interpretace, zejména biblického textu.)
Pokračovat ve čtení „Biblická hermeneutika v praxi“6. Po-Gadamérovská biblická hermeneutika
Pro obor biblických studií měly mimořádný význam dva aspekty Gadamerova díla. V prvním aspektu, zatímco Gadamer správně trvá na tom, že interpret musí zohledňovat rozlišující horizont textu, dále prosazuje, že alespoň v principu rozumění pracuje směrem ke svému cíli, ke splynutí horizontů smyslu a rozumění.
Pokračovat ve čtení „6. Po-Gadamérovská biblická hermeneutika“