Pomazání nemocných

TMT010.10VTK

Mým přáním je, napsal papež Jan Pavel II v Poselství ke světovému dni nemocných v roce 2001, aby nesčetné vymoženosti moderní lékařské vědy efektivně sloužily člověku, a aby při jejich aplikaci byla plně respektována lidská důstojnost.

Církev se ve své dvoutisícileté historii vždy snažila podporovat pokrok v léčebných metodách, který by nemocným přinášel stále kvalifikovanější pomoc. V mnoha situacích však také církev zasahovala všemi dostupnými prostředky, aby prosadila respektování lidských práv a aby hlavním cílem vždy bylo opravdové blaho člověka (srov. Populorum progressio, 34).

Nemocnice a léčebná zařízení, tato místa jsou jakýmisi svatyněmi, v nichž lidé přijímají účast na Kristově velikonočním tajemství. I málo vnímavý člověk si zde nutně klade otázky týkající se vlastní existence a jejího smyslu, o tom, proč je na světě zlo, utrpení, nemoc a smrt (srov. Gaudium et spes, 10).

V posledních letech stále narůstá zájem o vědecké bádání v oblasti lékařské vědy a o modernizaci zdravotnických struktur. Tuto tendenci lze jen chválit, ale současně je třeba zdůraznit, že toto úsilí musí být vždy vedeno snahou poskytovat nemocnému efektivní péči a účinně mu pomáhat v boji proti nemocím. Z tohoto důvodu se stále více hovoří o „holistické“ neboli „celkové” péči, která zohledňuje biologické, psychologické, sociální a duchovní potřeby nemocného člověka a jeho blízkých. Zejména v oblasti podávaných léčiv, uplatňovaných terapií a chirurgických zákroků je zapotřebí, aby klinické zkoušky probíhaly v naprostém respektu k člověku, s jasným vědomím rizik, a v důsledku toho v rámci odpovídajících omezení. V této oblasti jsou křesťanští pracovníci povoláni k tomu, aby podávali svědectví o svém etickém přesvědčení a neustále se řídili světlem víry.

Křesťané vědí, že mají konkrétním způsobem zvěstovat evangelium života, že mají podporovat jeho respektování a odmítat všechny podoby útoků proti němu, interrupcí počínaje a euthanasií konče. V tomto kontextu je také zapotřebí uvažovat o využívání dostupných zdrojů: jejich omezenost vyžaduje stanovení jasných morálních kritérií, která by pacientům, či jejich právním zástupcům poskytovala světlo při rozhodování o podstoupení mimořádných, náročných a riskantních způsobů léčby. V žádném případě nelze trpět naléhání ze strany zdravotnického personálu (srov. Evangelium vitae, 65, problém euthanatické turistiky)

Světový den nemocných (11. února), tento den nás znovu vybízí, abychom se zahleděli na tvář Krista, který se před dvěma tisíci lety stal člověkem, aby člověka vykoupil. Drazí bratři a drahé sestry, ochotně zvěstujte evangelium života a naděje a podávejte o něm svědectví. Hlásejte, že Kristus je útěchou těm, kdo žijí v úzkostech a potížích; dává sílu těm, kdo prožívají okamžiky únavy a zranitelnosti; je posilou těm, kdo se snaží zajistit všem lidem lepší životní a zdravotní podmínky. Kristus je vždy blízko těm, kdo nesou kříž nemoci.

Jan Pavel II., 2001 (aktualizace 29. 4. 2021)