CMZD04.17TKK
Prorok Jeremiáš působil v Jeruzalémě kolem roku 587/6, kdy bylo město dobyto a zničeno babylónským vojskem, a to včetně chrámu. Vyzýval krále a lid k obrácení a k návratu k Bohu, povzbuzoval je k důvěře v Hospodina, nikoli k důvěře v člověka.
V dnešním 1. čtení jsme slyšeli o Jeremiášově prorockém povolání: Hospodin k němu promluvil slovy: „Dříve, než jsem tě utvořil v lůně (tvé matky), znal jsem tě, dříve, než jsi vyšel z mateřského života, posvětil jsem tě. Prorokem pro národy jsem tě ustanovil. (Jeremiáši), mluv k nim vše, co ti přikážu. Nelekej se jich. Udělám z tebe opevněné město, železný sloup a bronzovou zeď proti celé říši. (Jeremiáši), budou proti tobě bojovat a nepřemohou tě, neboť já budu s tebou – praví Hospodin – abych tě vysvobodil.“
Prorok má neohroženě hlásat slovo Hospodinovo, i kdyby byli všichni kolem pomýlení a plní lži, i kdyby proti němu vyvolali nenávistnou vzpouru. Prorok je ten, který nehlásá to, co se líbí lidu, ale to, co mu Hospodin přikazuje, co mu Duch svatý vnuká, hlásá slovo Boží. Prorok se nemá bát. Hospodin je s ním. Mnozí proroci za svou věrnou službu Bohu zaplatili životem.
Dnešní evangelium pak začalo stejnou větou, kterou skončila perikopa Lukášova evangelia z minulé neděle. Ježíš promluvil v synagoze v Nazaretě: „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ Posluchači se pak divili milým slovům z jeho úst. Znali Ježíše a ptali se mezi sebou: „Není to syn Josefův?“ Mysleli si, vždyť ho přece známe od dětství. Ježíš pak tušil, že jsou zvědaví a plní touhy po zázracích, slyšeli jistě totiž o těch mnohých divech, které vykonal u Genezaretského jezera, zvláště v Kafarnau.
Ježíš mluvil o tom, že žádný prorok není vítaný ve své vlasti. Připomněl, že Eliáš udělal zázrak u vdovy ze Sarepty, Elizeus uzdravil z malomocenství Námana ze Sýrie.
Po těch slovech se zvedli, vedli Ježíše ven z města až na sráz hory, na níž bylo vystavěno město Nazaret, aby ho srazili dolů – ti, kteří se před malou chvílí divili milým slovům z jeho úst a které zřejmě pohoršilo to, že slova o Mesiáši z proroka Izaiáše, jak jsme je slyšeli v evangeliu minulou neděli, vztáhl na sebe! Oni měli přece jinou představu Mesiáše, teologové pak mluví o mesianismu kněžském, královském, mocenském, politickém a revolučním. Ježíš nenaplňoval jejich představy mesiáše, protože byl pravým Mesiášem podle Božího plánu, a ne podle jejich lidských pomýlených představ. Ježíš nakonec prošel jejich středem a ubíral se dál, zázrakem se zachránil před rozbouřeným davem.
Biblický zeměpis je zapotřebí prožít, v tom mi dají zapravdu jistě všichni ti, kteří čerpají z té milosti, že mohli vykonat pouť do Svaté země. Písmo svaté, zvláště pak evangelia Nového zákona, dostanou pro člověka jasné kontury a barvy, řečeno slovníkem mladých 3D až 4D rozměr. V Nazaretě jsem neviděl, ale prý je možné vidět sráz hory, kde měl být od nazaretských krajanů, předčasně ukončen Ježíšův mesiášský příběh života. A toto místo v Nazaretě by mělo být místem duchovních cvičení, rekolekcí, jak pro kněze, tak pro všechny novodobé proroky, hlasatele Božího slova. Měli by se tam zamyslet nad sebou: jaký jsem já, kde dělám chyby, jak hřeším, co bych mohl napravit a proč mě lidé jako Božího muže či ženu neberou, nemají rádi nebo i osnují proti mně nějaké ústrky? Co mohli vytknout prorokovi nejvyššímu, Ježíši? Nic, a přesto ho chtěli shodit z tohoto srázu za městem, zabít. Je to pouze pro to, že jsem věrný Božímu slovu, nebo mi můžou vytýkat i mé lidské slabosti? Tady chtěli předčasně ukončit Ježíšovu kariéru, jeho život, přitom jeho dílo, hlásání Božího království, bylo teprve na počátku. Nepoznali v něm Mesiáše, Zachránce, Božího Syna, Nejvyššího proroka. Proč? Protože k nim mluvil pravdu? Že jim bořil falešné představy o Mesiáši? Nebo ze závisti vůči lidem od břehu Genezaretského jezera, hlavně z Kafarnaa, kde vykonal mnohé zázraky, a u nich doma v Nazaretě, mezi svými krajany, téměř nic? Projekce jejich představ Mesiáše se neshodovala s tímto nejvyšším Prorokem. Nemáme i my vlastní utkvělou představu, jak takový duchovní pastýř, muž či žena, zasvěcení pro hlásání Božího slova či novodobý prorok vůbec, má vypadat? A pokud se profil takového Božího člověka neshoduje s naší představou, tak ho shodíme ze srázu či ukamenujeme?
Domnívám se, že lékem na nemilosrdné lidské představy o tom, jak má Boží prorok vypadat, co má mluvit a konat je pak dnešní druhé čtení, které je pro mnohé z vás spojené s nejvýznamnějším dnem Vašeho života, se dnem svatebním. Je to láska. A jaká je či má být láska? Připomeňte si definici pravé lásky v 1. listě svatého apoštola Pavla Korinťanům 13, 4-13 za domácí úkol. Amen.
TK (aktualizace 8. 3. 2021)