TMT012.10TKK
Plátěná panenka Eliška: My holky máme rády panenky, kluci zase autíčka. A dneska bych Vám chtěla povyprávět příběh o Radimovi, který měl moc hodné rodiče a do autíček byl od mala celý blázen, měl je prostě tuze rád.
Úsměvné je to, že navzdory svému jménu – Radim – si nechal málokdy od jiných poradit, měl na všechno svoji hlavu, ale poslechněme si od začátku, jak to s ním všechno bylo.
Když už dostal trochu rozum, to však ještě nechodil ani do školy, tak mu autíčka nestačila a chtěl mít své velké, silné auto a prohánět se v něm po silnicích. Maminka mu radila, ať se nejprve dobře naučí barvy. Pletla se mu totiž pořád zelená s modrou a červená s oranžovou. Maminka mu nejednou při jízdě městem ukazovala semafory a jak je důležité mít jasno, co je barva zelená, která nás na semaforu v jízdě neomezí, a hlavně se nesmí poplést barva červená, protože na ni se musí auto zastavit, jinak přijde velký karambol. Radim měl však svoji hlavu a mamince povídá: „Ale já se nechci učit barvy, já chci jezdit velkým, silným autem!“ Nakonec přece jen dal na radu své maminky a barvy se naučil, pochopil, že by bez znalostí barev auto řídit nemohl.
Pak Radim nastoupil do první třídy. A to mu zase musel vysvětlovat táta, jak je dobré znát čísla a číslice, že na dopravních značkách se nejednou objeví, například velmi důležité omezení rychlosti v číslech – a jaké by to bylo, kdyby se řidiči pletli čísla a namísto rychlostí 20 km/h by se prohnal přes zónu, kde si hrají děti, rychlostí 200 km/h? A tedy není možné znát jen čísla od jedné do dvaceti, ale musíme se naučit postupně čísla všechny. Radim na to: „Ale já se nechci učit čísla, já chci jezdit velkým, silným autem!“
Táta musel dodat, že k číslům patří také znalost všech písmen abecedy a umění číst. Co by si řidič počal, kdyby znal čísla, ale neuměl číst, pak by mu unikla informace, že další benzínka na dálnici je až za 40 km, a to je velmi důležité znát, když svítí červená kontrolka, máme téměř prázdnou nádrž a právě lze k benzínce ještě odbočit. Anebo že je Praha vzdálená ještě 175 km. A o kousek dál, že tady je zrovna objížďka a kdo chce do Prahy, tak musí přes Postoloprty. Radim vzpurně vykřikl: „Ale já se nechci učit číst, já chci jezdit velkým, silným autem!“ Radimovi se prostě nelíbily ani rady tatínka, ale časem zase pochopil, že nejen maminka, ale i tatínek mají pravdu, a také bez těch počtů a umění číst by nikdy žádné auto řídit nemohl.
Radim nám zase trochu povyrostl a když byl ve třetí třídě, tak měl ve škole den o bezpečnosti silničního provozu. Celá třída s třídní učitelkou zajely do nedalekého města, kde bylo dětské dopravní hřiště plné spletitých cest, semaforů a dopravních značek a tam musel poslouchat rady paní učitelky, že se musí naučit všechny dopravní značky, než bude moci řídit auto sám, jinak, pokud by nepoznal například značku dej přednost v jízdě, dojde na silnici k velkému neštěstí. Asi tušíte, děti, co na to náš Radim paní učitelce odpověděl: „Ale já se nechci učit značky, já chci jezdit velkým, silným autem!“
Čas běžel, Radim vyrostl, dnes je už dávno dospělý a splnil si svůj sen. Mohl si koupit velké auto a bezpečně s ním vozí celou svou rodinu, manželku a tři děti, kam je potřeba. I po celé Evropě na dovolenou, než také jeho rodinu omezila pandemie. Nakonec byl Radim rád, že si nechal od rodičů i od své učitelky přece jen poradit.
Příběh pěkně končí a co si děti myslíte Vy, bylo by dobře, kdyby se náš Radim vydal s autem na cesty, a přitom by nepoznával správně barvy, neznal by čísla, neuměl by číst a mezi jinými by mu ani značka stop nic neříkala?
A dále se ptám, jak je to s Vaší přípravou na 1. svatou zpověď a na 1. svaté přijímání? Pokud ta příprava nebyla tak, jak by měla být, snad jste tím nikoho neohrozili na životě. Nezájmem o vzdělání ve víře (o modlitby, o Písmo svaté, o svátosti) jste však ohrozili svůj život věčný v nebi a Pána Ježíše to jistě velmi zarmoutilo. Naštěstí se to dá ještě napravit, A proto Vás jemně pobízím, abyste dotáhli do konce, napravili to, co je potřeba. Pán Ježíš Vám chce odpouštět hříchy ve svaté zpovědi, chce být s Vámi vnitřně spojen, jak jen to nejvíc jde, ve svatém přijímání, ale chce také pocítit Váš zájem o něj a o jeho Boží slovo lásky, zájem o dobré rady, které Vám dává, aby Váš život byl naplněný a šťastný a směřoval k němu, k Ježíši, do nebeského království.
TK (aktualizace 23. 6. 2021)