Pravda, řecky aletheia, latinsky veritas. V nejobecnějším smyslu je pravda vlastnost či schopnost lidské řeči odhalit něco (u Aristotela aletheuein, dělat zřejmým), jak se to má či se chová či si počíná samo v sobě (stav věci).
Pokračovat ve čtení „Pravda“3. Výzva (postmodernismu) pro základy consensu a reprezentace
Názor, že všechny systémy jsou jen-sebe-obsahující a široce na-sebe-odkazující má zásadní takový dopad, který buď burcuje nebo inspiruje – dopad, že žádný systém si nemůže výlučně nárokovat pravdu a ve skutečnosti není možné pravdu stanovit.
Pokračovat ve čtení „3. Výzva (postmodernismu) pro základy consensu a reprezentace“2. Role jazyka
Kritika osvícenského racionalismu nalezla již v devatenáctém století svůj postmoderní obrat v rozšiřujícím se vlivu Ferdinanda de Saussure, švýcarské vyučujícího v Ženevě, jehož přednášky o linguistice (publikovány v roce 1916 jako Cours de Linguistique Générale/Kurz všeobecné lingvistiky) se staly základem postmodernismu.
Pokračovat ve čtení „2. Role jazyka“1. Historický kontext
„Postmodernismus“ je historickým termínem, který naznačuje něco, co přichází po modernitě; a tak se definice postmodernismu různí v závislosti na tom, co se míní termínem „moderní“.
Pokračovat ve čtení „1. Historický kontext“Postmodernismus
Termín „postmodernismus“ se vyskytuje v řadě kontextů, od akademických esejí až k oděvním reklamám v novinách the New York Times. Jeho smysl se různí podle kontextu do té míry, že se zdá, že má funkci jako Lévi-Straussův „bludný označující“ (Derrida 1982: 290):
Pokračovat ve čtení „Postmodernismus“Biblická hermeneutika v praxi
Představte si, ze jedete do práce a uvidíte značku STOP. Co uděláte? To záleží na interpretaci nápisu STOP. (Hermeneutika: věda a metodologie interpretace, zejména textů. Exegeze: kritický výklad nebo interpretace, zejména biblického textu.)
Pokračovat ve čtení „Biblická hermeneutika v praxi“6. Po-Gadamérovská biblická hermeneutika
Pro obor biblických studií měly mimořádný význam dva aspekty Gadamerova díla. V prvním aspektu, zatímco Gadamer správně trvá na tom, že interpret musí zohledňovat rozlišující horizont textu, dále prosazuje, že alespoň v principu rozumění pracuje směrem ke svému cíli, ke splynutí horizontů smyslu a rozumění.
Pokračovat ve čtení „6. Po-Gadamérovská biblická hermeneutika“5. Otázky vyvolané Gadamerem, Habermasem, Ricoeurem a Derridou
Zveřejnění díla Hans-George Gadamera Pravda a Metoda v roce 1960 stanovilo nejdůležitější bod obratu pro předmět hermeneutiky od doby Schleiermachera, který pro moderní hermeneutickou disciplínu položil základy.
Pokračovat ve čtení „5. Otázky vyvolané Gadamerem, Habermasem, Ricoeurem a Derridou“4. Obrat k existencialismu
Martin Heidegger se zabýval představami „hermeneutického kruhu“, které dále rozvinul, a také přednostním „vztahem k životu“, kvůli kterému interpret usiluje o porozumění.
Pokračovat ve čtení „4. Obrat k existencialismu“3. Schleiermacher a Dilthey
Schleiermacher byl vychován v tradici moravského pietismu a byl spřízněn se vzkvétajícím romantickým hnutím. Přijal transcendentální výzvu tří Kantových Kritik a jasně si uvědomoval nedostatečnost a bludnou uzavřenost jakéhokoli hermeneutického systému, jenž slouží nějakému primárně danému doktrinálnímu rozumění textům.