Radost

DDVT03.10LTK04.130.131.132

Radost, na kterou lze nejprve pohlížet I. Teologicko-eticky: Radost je stav, který se navozuje (Aristoteles EN VII,12nn.; X,1nn.; Tomáš Akvinský: S. Th. I-II,31,1) uspokojováním potřeb, uznáním výkonu, utvrzením se o vlastní hodnotě a mezilidským souhlasem (identita) nebo skrze nepřítomnost (absenci) očekávané životní újmy nebo nebezpečí.

Pokračovat ve čtení „Radost“