DVNC01.10TKK
Copak je to zase za kanadský žertík? Kdo připravoval Betlém? Copak medvěd patří mezi vánoční betlémská zvířátka? Ten má v zimě spát… A co je zase tohle? Vypadá to na nějakou starou listinu – snad pergamen. Mám pravdu. A je napsán řecky.
(Do Betlémku byl předem položen plyšový medvídek a „pergamenový“ svitek.) Nakolik tomu správně rozumím, tak se z tohoto pergamenového svitku dovídáme o vánočních událostech něco zcela nového, to, co se v Matoušově či v Lukášově evangeliu nedočteme …
Zima, rok před narozením Ježíše Krista byla nesmírně tuhá, trvala až do pozdního léta a medvědi, kteří se na Slovensku v Tatrách pak na jaře probudili, neměli co jíst, tak šli, putovali přes daleké kraje, přešli přes výjimečně zamrzlé Středozemní moře a někteří se omylem dostali až do Svaté země, na okraj Betléma.
A na podzim, dostatečně nasyceni, ulehli k zimnímu spánku. Jeden z nich byl zalezlý v otevřené jeskyni poblíž místa, kde o svaté noci betlémští pastýři nocovali pod širým nebem. Jak se pastýřům zjevil Anděl Páně a rozzářila se kolem nich sláva Páně, našeho tatranského medvěda paprsky světla natolik šimraly v očích, že se, byť velmi nerad, začal probouzet ze zimního spánku. A poté, co se k andělovi přidal celý nebeský zástup dalších a hlasitě volali: „Sláva na výsostech Bohu“, tak se medvěd probudil zcela a už nemohl spát. Za malou chvíli poté, co se pastýři i s ovečkami vydali do Betléma, tak se medvěd za nimi pomalu rozmrzele plížil a brumlal si: „Co je to za móresy, vstávat uprostřed zimy!“
Až celý ten humbuk kolem jeslí ustal, pastýři se vrátili i se svými ovečkami zpět a ve stáji zůstal jen Josef a Maria, kteří po tom všem, co měli za sebou, tvrdě usnuli, poblíž Božího dítěte položeného v jeslích. Medvěd přišel k jeslím a díval se nechápavým pohledem na malého Ježíška, který nespal. A ten jako nemluvně udělal svůj první zázrak (dříve, než se tak stalo na svatbě v Káni galilejské, při proměnění vody ve víno). Ve svém božství Ježíš promluvil na medvěda řečí, které medvěd rozuměl. Ptá se ho: „Co tu děláš, co tu chceš, je zima, nemáš tak náhodou spát?“ A medvěd na to: „Správně jsi to řekl, ale probudili mě pastýři a jejich stáda a ten humbuk v noci kolem nich. A teď nemohu usnout. Do jara daleko. Pěkně půjdu a ovce roztrhám a ublížím i pastýřům. Nepotřebuji žrát, ale za to, co mi provedli, že totiž nemohu spát, si to právem zaslouží!“
A na to mu Ježíš začal domlouvat, že oni za to nemohou, vše, co se v noci událo – ta zářící sláva Páně, zástupy andělů a ohromný zpěv „sláva na výsostech Bohu“, i ten noční radostný průvod pastýřů se svými stády do Betléma a zpět, klanění u jesliček – to vše bylo kvůli němu, Ježíši, malému dítěti. „Víš medvěde, vůbec, kdo já jsem? … Vtělený Boží Syn. Prosím, neubližuj jim, oni opravdu za nic nemohou. Já přicházím na svět kvůli lidem, právě takovým jako jsi ty, kvůli lidem, kteří nedokážou ovládnout svůj hněv, nejraději by rozsápali všechny ovečky i pastýře, i když jsou nevinní. Já přicházím k usmíření všech. Pokud chceš, prosím, posluž si a svůj hněv si vylij na mně!“
A tu šel medvěd do kolen, taková Ježíšova slova pohnula jeho medvědím srdcem zalitým v zimním tuku a řekl: „Copak mohu já, ublížit tobě, malému dítěti, vtělenému Božímu Synu? Prosím, odpusť mi můj hněv a raději nikomu nic neříkej, že jsem této svaté noci byl u tvých jeslí v Betlémě i já, úplně se za to stydím, jak jsem se chtěl zachovat. Vrátím se tam, kam patřím a můj život bude od této chvíle, kdy jsem se s tebou setkal jiný, lepší. Děkuji za tvé porozumění, odpuštění a lásku.“ A medvěd z betlémské stáje odešel ještě uprostřed noci…. A dodnes se o něm o Vánocích nikde nemluví, tak jak si to přál. Medvěd zkrátka do Betléma nepatří!
TK (aktualizace 23. 3. 2021)