Čas proniká naši zkušenost jako jedna z nejobecnějších kvalit (čas je všudypřítomný tam, kam až sahá naše zkušenost) a je nejzákladnějším pojmem v teoriích fyziky. Z těchto důvodů se otázce času ve filosofii věnovala a věnuje velká pozornost.
Pokračovat ve čtení „Čas obecně“Hřích. Druhy hříchů
APST01.11KKC1849.1850.1851.1852.1853.1854.1855.1856.1857.1858.1860.1861.1862.1863.1865.1866.1868
Klasická katechetická formulace hříchu zní: Těžký hřích je vědomé (1) a dobrovolné (2) přestoupení Božího zákona v závažné věci (3). Postačí pak zpochybnit jednu ze tří podmínek, abychom tu měli hřích lehký (srov. 1857).
Pokračovat ve čtení „Hřích. Druhy hříchů“Evangelium podle Matouše
ADVT01.13VNZ84.85.86.87.88.89.90
První neděli adventní máme spojenou se žehnáním adventních věnců a s počátkem církevního roku. Také však začíná nový cyklus nedělních čtení, který se jednou za tři roky opakuje, a v roce A se budou předčítat úryvky z Matoušova evangelia.
Pokračovat ve čtení „Evangelium podle Matouše“Církev je svatá
AMZD02.12KKC781.782.783.784.785.786.787.788.789.790.791.793.795.796.797.798
Naším prvním rozlišujícím pohledem na církev je: I. Církev, Boží lid. Bůh si nepřál posvětit a spasit lidi jednotlivě, nýbrž chtěl z nich vytvořit lid, který by ho opravdově vyznával a jemu svatě sloužil.
Pokračovat ve čtení „Církev je svatá“Matoušův rok. Matoušovo evangelium
ADVT02.12TKK
Máme tři nedělní liturgické cykly: A, B a C. Během liturgického cyklu A se předčítají úryvky z Matoušova evangelia, minulou neděli jsme tedy podle liturgických čtení začali tzv. „Matoušův rok“. A proto se dnes můžeme více pozastavit u Matoušova evangelia.
Pokračovat ve čtení „Matoušův rok. Matoušovo evangelium“Pozdrav milým farníkům v době nemoci
TMT011.10TKK
Milí farníci, v Babicích, v Kudlovicích, ve Spytihněvi a v Halenkovicích, tak jsem se na delší dobu odmlčel. Vím, že hlavně díky jáhnovi Pavlovi běží v našich farnostech nadále duchovní program podle pastoračního plánu, který máme připraven až do září tohoto roku.
Pokračovat ve čtení „Pozdrav milým farníkům v době nemoci“K obřadu umývání nohou
DPST06čt.13TKK
Pak Kristus nalil vodu do nádoby k umývání nohou a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán. (Jan 13,5) Kristus, který je Pánem všeho stvoření a Mistrem pro své učedníky i pro nás, sestoupil s nebe, odložil svůj šat slávy.
Pokračovat ve čtení „K obřadu umývání nohou“Nebeská blaženost
CMZD32.14GDD568.569
Jestliže žijeme a umíráme pro Boha, budeme s ním spojeni na věky. Zkušenost života „v Bohu“ přivedla hodně židů k víře v tělesné vzkříšení. Ale ne saduceje, ti zůstávali v této otázce přísně konzervativní, ačkoli byla jejich morálka více uvolněná, více laxní než morálka farizejů.
Pokračovat ve čtení „Nebeská blaženost“Uvedení Páně do chrámu
DMZD51.13LTK03.27.28
Hromnice jsou svátkem světla, mateřství i zasvěceného života. Svátkem, kdy vidíme Josefa a Pannu Marii, jak přinášejí děťátko Ježíše do Jeruzalémského chrámu. Jeruzalémský chrám pojmul tisíce lidí.
Pokračovat ve čtení „Uvedení Páně do chrámu“Celník Zacheus. Jericho
CMZD31.13DWG
Vzpomeňme na evangelium minulé neděle – celník, který se modlil v chrámě, a byl ospravedlněn. Dnes máme v evangeliu opět celníka, z města Jericha, které leží v údolí Jordánu a patřilo k římské Judeji.
Pokračovat ve čtení „Celník Zacheus. Jericho“