Články (filosofie, teologie, věda) a promluvy
Nejdříve se zaměřme na samotné město. Korint byl sice založen už asi v 10. století př. Kr., ale v době působení svatého apoštola Pavla byl městem poměrně novým a moderním. Bylo to dáno historickými osudy tohoto města.
Pokračovat ve čtení „První list (svatého apoštola Pavla) Korinťanům“Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, já posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!“ (Mk 1,1)
Pokračovat ve čtení „Cesta a stezky spojující člověka s Bohem“Původně jediná církev Kristova byla společenstvím jednotlivých místních církví. Pojítkem mezi nimi byla Petrova služba a kolegialita biskupů. Mezi jednotlivými místními církvemi byly rozdíly v liturgii, ve výkladu pravd víry a v organizaci. To nebylo překážkou až do té doby, kdy tyto rozdíly přerostly v herezi a schizma (v blud a rozdělení).
Pokračovat ve čtení „Rozdělení v církvi. Ekumenismus“O trpělivosti rolníka nemusíme dlouze mluvit, tu máte mnozí z Vás, myslím na starší generaci, prožitou na vlastní kůži. Je vám dobře známo, co to obnáší trpělivě čekat na úrodu, která je v mnohém odvislá od dobrého počasí. Trpělivost s sebou nese výzvu k důvěře v Boha za všech okolností, i v protivenstvích.
Pokračovat ve čtení „Trpělivost, dcera statečnosti“Jan Křtitel, jak jsme to slyšeli v úryvku evangelia dnešní neděle, dosvědčil, že ten, který ho poslal křtít vodou, mu řekl (o Ježíšovi): „Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým (Jan 1,33).“
Pokračovat ve čtení „Křest dětí a dospělých“Časový rozměr (časovost) vstupuje do našeho koncepčního rámce jako popisná část bezprostřední zkušenosti, a také jako součást teoretického popisu fyzického světa. Avšak otázkou zůstává, jak tyto dva pohledy na čas spolu souvisejí.
Pokračovat ve čtení „5. Čas ve zkušenosti a čas v přírodě“Máme různá prohlášení, že čas se „definuje skrze“ nebo se „redukuje na“ nějakou jinou vlastnost světa. Teorie kauzality se zpětně datují k Leibnizovi, který poukázal na to, že současnost (simultaneita) událostí by se mohla charakterizovat tím, že takové události nejsou kauzálně propojitelné.
Pokračovat ve čtení „4. Čas a kauzalita“Zavedení nového pojetí času a prostoru, které nám vnutily speciální a obecná teorie relativity, v této oblasti (filosofického bádání o čase) opět názorně dokládá zásadní vzájemnou závislost filosofického a fyzikálního myšlení.
Pokračovat ve čtení „3. Čas v relativistických teoriích“Stejně jako při filosofickém zkoumání prostoru je při zkoumání času důležitou myšlenkou to, že ani on se nemůže považovat za nic víc než za strukturovanou skupinu vztahů materiálních událostí či skutečností.
Pokračovat ve čtení „2. Relacionismus a jeho problémy“Mnohé filosofické diskuze se zabývají tím, do jaké míry se časový rozměr (časovost) světa podobá či nepodobá jeho prostorovému rozměru (prostorovosti). Všichni se shodují v tom, že prostor a čas se liší, co se týká jejich rozměrů (dimenzionality) a všichni, dokonce i v kontextu relativismu, se shodují v tom, že časový rozměr (časovost) světa není prostorovým rozměrem.
Pokračovat ve čtení „1. Čas a existence“