Adventní věnec. Trpělivost při očekávání

DDVT04.10TKK

Drahé sestry a bratři, farníci, vy všichni, kteří očekáváte s důvěrou a nadějí příchod našeho Pána Ježíše Krista. Adventní věnec, který zde máme všichni před očima, je dnes jiný. Je jiný, než byl před týdnem, je jiný, než byl tehdy, když jsme vstupovali do doby adventní.

Září z něho více světla, které nám zvěstuje, že je již blízko, blizoučko náš Pán, naše spása. Advent je dobou očekávání. Očekávání těch, kteří jako věrní služebníci bdí, aby se dočkali příchodu svého Pána. Advent nejsou Vánoce, je to však čas potřebný k tomu, abychom se na Vánoce duchovně dobře připravili. Advent je příchodem či lépe přicházením našeho Pána a pro nás znamená očekávání.

Dnešní doba však již zapomněla na to, co očekávání je. Chceme mít všechno rychle a hned, a očekávání se nám pak jeví jako zbytečná ztráta času. V nákupních centrech jsou Vánoce již od konce října, v médiích můžeme slyšet již od listopadu vánoční koledy. Mladí lidé nedokáží čekat a žijí spolu jako manželé dříve, než se jimi stanou. Manželé od sebe odcházejí, rozpadají se rodiny, protože nedokáží čekat na to, až jejich vztah vskutku vyzraje. Modlíme se k Bohu ve svých potřebách a vyžadujeme, aby nám dal hned, oč žádáme, nedokážeme však na jeho odpověď čekat, neboť nechápeme, že právě toto čekání nám Bůh dává k tomu, abychom zakusili své obrácení, abychom mu otevřeli své srdce, aby se tak on mohl zrodit v našem nitru, vstoupit do našeho života.

Drahé sestry a bratři, dobře víte, co se stane s poupětem, pokud nedokážeme počkat na to, až se samo rozvine a chceme mu pomoci tím, že jeho lístky otevřeme silou. Úplně ho zničíme. Člověk přestal mít smysl pro očekávání, a proto nejsme mnohdy plně schopni pochopit, jak velikým darem je pro nás advent. Lidé dnešní doby jsou zaneprázdněni starostmi o to, jaké dárky nakoupit a jak udělat vánoční večeři co nejpestřejší, ale to podstatné jim uniká. Zmizel zde Bůh a jeho láska. Jsme zvědaví a nedočkaví, čím nás obdarují naši nejbližší, ale již nás nezajímá, že nás chce obdarovat sám Bůh. My křesťané máme být svědky Boží lásky, my máme být solí, která dá chuť celému světu.

Abychom však mohli svědčit, musíme prvně sami pochopit smysl adventu a Vánoc. Vánoce, které se chystáme oslavit, nejsou jen připomínkou historických událostí, které se kdysi dávno staly. To by se naše slavení podobalo vzpomínkovým aktům, jak je známe ze světa politiky. Sametová revoluce se udála a každoročně si ji připomínáme, patří však nenávratně minulosti. Revoluce skončila. Vánoce však jsou slaveny jinak. Vánoce jsou totiž vždy novou a čerstvou událostí, zpřítomněním Vánoc historicky prvních. Církví jsou nejen připomínány, ale jsou v liturgii nově zpřítomněny. Jsou skutečně přítomné, co se týká Boží milosti a Bůh nám dává opět prožít tuto událost. Papež Jan Pavel II. k tomuto napsal ve své bule Incarnationis mysterium, že Betlém stále září. Bůh přišel na svět pro všechny lidi, nejen pro ty, kteří byli jeho současníci, ale i pro ty, kteří žili a žijí v době po jeho nanebevstoupení. Tedy znovu a znovu se bude zpřítomňovat ve společenství církve tajemství nejen jeho narození, ale celého jeho života, abychom i my měli na těchto událostech osobní účast.

Sestry a bratři, využijme ten krátký čas, který nám do konce adventu zbývá. Zkusme se ztišit a podívat se na svůj život Božím pohledem. Co, Pane, říkáš na to, jak žiji? Až budeme připravovat své domovy na Vánoce úklidem, nezapomeňme, že je potřeba uklidit také ve svém srdci, aby do něj mohl vstoupit Pán. Zkusme v sobě vzbudit touhu po příchodu Pána a pozvat jej, aby se o letošních Vánocích narodil v srdci každého z nás. Nespokojme se jen s dárky hmotnými, ale nechme se obdarovat Bohem, který nám dává sám sebe. Vždyť Bůh sám touží přijít do našeho srdce a nabídnout nám svou spásu. Tak jako očekával jeho příchod izraelský lid, tak Ježíše očekávejme také my. Pán je blízko. Bůh přijde, jeho příchod se nedá zadržet. Ježíš praví: Přijmi útěchu, přijmi útěchu, můj lide drahý, neboť blízko je tvoje spása. Proč se stále trápíš v úzkostech, proč tě bolest svírá? Zachráním tě, neboj se, doufej! Vždyť já to jsem, já Hospodin, Pán tvůj a Bůh, Izraelův svatý a spása tvoje. A tak Tě Pane prosíme, přijď a neprodlévej. Amen

TK (aktualizace 23. 3. 2021)