CMZD31.13DWG
Vzpomeňme na evangelium minulé neděle – celník, který se modlil v chrámě, a byl ospravedlněn. Dnes máme v evangeliu opět celníka, z města Jericha, které leží v údolí Jordánu a patřilo k římské Judeji.
Jericho se prvně připomíná ve Starém zákoně u Jozua (kletba nad městem 6,26) a bylo bránou či přechodem směrem na východ do Arábie. V Ježíšově době bylo nové, herodiánské Jericho jedno z nejvýznamnějších rezidenčních měst a zároveň hraničním místem s celním úřadem a mimo jiné i nejvýznamnějším exportním městem balzámu.
Jméno Zacheus je častokrát doložené v Písmu svatém. Jeho původ není jistý. Jméno buď pochází z hebrejského a aramejského základu, to je čistý, spravedlivý, nebo pochází ze jména Zachariáš – Bůh pamatuje na své. Zacheus je charakterizován jako hlavní celník a velmi bohatý. Mohl být generálním pronajímatelem celnice v Jerichu, který vymáhal tržní a hraniční clo prostřednictvím svých zaměstnanců. Majetek Zachea tak pocházel z nepoctivé živnosti.
Zacheus chtěl vidět Ježíše. Původní text poukazuje na hlubší rozměr vidění, nazírání. Těmito slovy není vyjádřeno jenom to, že by chtěl Ježíše vidět a vnímat svým zrakem, spíše se chce s Ježíšem i nějak setkat, vstoupit do přátelského vztahu.
V textu vzpomínaný strom je sykomora, jehož výskyt byl běžný na mořském pobřeží Palestiny a v údolí Jordánu. Je to strom se široce rozloženými větvemi a hustým listovím. Zpoza tohoto stromu se můžeme dívat, aniž by nás mohl někdo spatřit.
Ježíš volá Zachea jménem a zná jeho úmysl. Zacheus rozpoznává svou příležitost a přátelsky Ježíše přijímá jako svého hosta. Evangelista Lukáš rád představuje Ježíše jako hosta – u Zachea, u Marie a Marty, dokonce v sobotu u farizeje. Obyvatelé Jericha s takovým rozhodnutím Ježíše, že chce být hostem u celníka, nesouhlasí. Pro ně je celník veřejným hříšníkem.
Zacheus pak předstoupil před Ježíše a vykonal slib. Podle způsobu odčinění svých nepravostí se dá rozpoznat Zacheovo vážné rozhodnutí a opravdové, nadšené obrácení. Co chce Zacheus vykonat, to je víc, než požadují rabíni. Dává polovinu svého majetku chudým. Přitom se požadovala jenom pětina majetku a pětina ročního příjmu jako další dávka. A čtyřnásobně měl podle zákona škodu nahradit jen zloděj.
Exuperyho Malý princ by řekl: „Choď s hlavou vzhůru, abys nepřehlédl žádného člověka, který se ukrývá v listoví stromů.“ „A copak lidé žijí na stromech?“ – mohli bychom mu namítnout. „Ano. Je mnoho lidí, co se schovávají a čekají na to, aby je někdo oslovil jménem a zavolal slovy – pojď rychle dolů.“
Zacheus byl malého vzrůstu, můžeme předpokládat, že měl komplexy osobnosti, možná byl kvůli tomu svými současníky i utiskovaný, a to mohlo být motivem k tomu, aby si zvolil povolání tolik mezi židy nenáviděné. Celník – veřejný hříšník. Chtěl se realizovat, vyniknout. To se mu podařilo. Byl jeden z nejbohatších mužů v Jerichu, ale přesto opovrhován, právě kvůli tomu povolání. A stačilo Ježíšovo slovo, jeden maličký dotek lásky a Zacheus se zcela změnil. Velkoryse chtěl značnou část svého majetku rozdat. Čekal na dotek lásky, na uznání. Každý může mít svůj duchovní handicap. Schováváme se do listoví stromu a čekáme na zavolání Krista, který pod stromem v našich bližních prochází, pozvedá hlavu a volá nás jménem.
Kraus, R., translated by Káňa, T. (aktualizace 14. 5. 2021)